1.5. Vedení elektrického proudu v plynech

Pokud se dostatečně rychle pohybující elektron srazí s atomem, pak v něm může "uvíznout", čímž z atomu vznikne tzv. záporný iont, který se začne pohybovat směrem od katody k anodě. Iont se může srazit s dalším atomem, z nějž vznikne další iont, a tak dále: Tento proces se nazývá ionizace. Při jiné srážce může atom přijít o jeden či více svých elektronů a tak vznikne kladný iont a ten je poté přitahován směrem ke katodě.
Je-li tlak plynu velmi nízký, stačí k jeho ionizaci poměrně slabé el. pole, protože elektrony a ionty mohou letět dostatečně dlouho a tak nabrat velkou rychlost, kterouž poté uplatní při srážce. Při malém proudu hovoříme o tzv. doutnavém výboji, jenž se projevuje světélkováním plynu v okolí katody a je obvykle využíván v doutnavkách, zářivkách a nízkotlakých výbojkách. Podobný jev se také vyskytuje za atmosférického tlaku zejména při bouřkách na koncích vyšších špičatých předmětů v podobě tzv. Eliášova světla.
Při vyšším tlaku a dostatečně "tvrdém" zdroji může dojít k tzv. lavinové ionizaci, doprovázené prudkým nárůstem proudu a posléze vznikem obloukového výboje. Jeho hlavním projevem je značný vývin tepla a světla, pročež se používá ve vysokotlakých výbojkách (ty jsou zpravidla ve veřejném osvětlení), ke svařování a pod. Jednou z dalších vlastností většiny výbojů je záporný vnitřní odpor, neboť s nárůstem proudu, roste množství iontů a tedy i vodivost.


<< Předchozí      Obsah      Další >>